Ratiboř

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

S úsměvem to jde lépe

Moto: Ráj domova

Jen si, děti, všimněte,
co je krásy na světě!

Jen se, děti, rozhlédněte,
co tu kolem kvítí kvete!

Kolik je tu zvířátek,
kolik ptáků, ptáčátek.

Kolik je tu dobrých lidí,
co si radost nezávidí!

Jen si, děti, všimněte,
co je krásy na světě!

Jan Čarek

• ŠVP PV zpracován na základě RVP PV.
• Projednán na pedagogické radě dne 30. 8. 2021.
• Projednán se zřizovatelem dne 31.08. 2021  na řádném zasedání Zastupitelstva obce Ratiboř.
• ŠVP PV  budeme dle potřeby rozvíjet, doplňovat, aktuálně dotvářet.

 

ŠVP PV je ve formátu PDF níže.

---

Desatero pro snadnou adaptaci

1.MLUVTE SPOLU

Povídejte si s dítětem o tom, jak to ve školce vypadá, co všechno se tam dělá, že je to místo pro děti, kde je spoustu jiných a nových hraček a kde si najde nové kamarády. Můžete uvádět konkrétní příklady svých známých, kdo už do školky chodí. Vyhněte se ale negativním popisům a nestrašte děti školkou! Dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest.

2.ZVYKEJTE DÍTĚ NA ODLOUČENÍ

Při jakémkoliv vašem odchodu z domu ujistěte dítě, že odcházíte, ale že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout, a že vy své slovo dodržíte. Vytvořte si například společný rituál a pravidelně ho používejte: dejte si pusu, zamávejte si, plácněte si, řekněte si: měj se hezky, atd. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se může cítit zrazené a strach z odloučení se prohlubuje.

3.VŽIJTE SE DO KŮŽE DÍTĚTE

Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte, a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak jeho sebedůvěru. Můžete vyprávět svoje zážitky ze školky. Vyhněte se ale opět negativním popisům.

4.VEĎTE DÍTĚ K SAMOSTATNOSTI

Dítě už by se mělo samo zvládnout obléknout, najíst, napít a zajít si samo na záchod. Čím více budete dítěti pomáhat, tím více prodlužujete jeho nesamostatnost. Děti jsou šikovné        a velice rychle se dokáží osamostatnit. I v případě, že si myslíme, že je na to ještě moc malý! Čím dříve začnete, tím uděláte lépe. Nebude proto zažívat špatné pocity z toho, že to neumí nebo že to nezvládne. Ujistěte dítě, že pokud mu něco nepůjde, může poprosit paní učitelku, která mu zajisté pomůže.

5.BUĎTE PŘÍVĚTIVÍ, ROZHODNÍ A STŮJTE SI ZA SVÝM ROZHODNUTÍM

Rozloučení by se nemělo zbytečně protahovat. Čím delší odchod bude, tím náročnější bude odloučení pro dítě. Používejte své rituály. Ovšem neodcházejte narychlo ani tajně. Pokud bude dítě plakat, krátce vysvětlete proč musíte odejít, rozlučte se a odejděte. Nedovolte,     aby se pláč stal způsobem, jak dítě bude dosahovat svého. Děti si velmi rychle zvykají           na nové prostřední a během chvilky se zapojí do dění ve třídě. 

6.TALISMÁNEK

Dejte dítěti s sebou něco, co má rád (plyšáka, hračku,…). Zároveň je důležité, aby dítě bylo ochotné hračku ukázat nebo půjčit kamarádům a nestala se tak jen prostředkem ke střetům     a neshodám.

7.UJASNĚTE SI SVÉ POCITY

Děti dokážou velmi citlivě poznat projevy strachu u rodičů. Udělejte si jasno, jak prožíváte nastávající situaci VY. Pokud máte strach z odloučení od dítěte, dohodněte se, že dítě bude do školky vodit ten, který s tím má menší problém. Ale pokud nejste sami připraveni a skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli raději přehodnotit nástup dítěte do školky.

8.PLŇTE SVÉ SLIBY

Když dítěti řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít. Pokud si ale nebudete jisti, raději neslibujte. Dítě to bere mnohem hůře. I když nemá pojem o čase, den si dělí dle situací (svačina, pobyt venku, oběd…) a velmi rychle si osvojí režim dne. 

9.NESLIBUJTE ODMĚNY ZA POBYT VE ŠKOLCE PŘEDEM

Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů, ale i z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě pokud proběhne den v pohodě, chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Ale materiální odměny by se neměly stát pravidlem. Dítě by pak mohlo vyžadovat hračku každý den.

10.OBRAŤTE SE NA UČITELKU

V krajních případech si promluvte s učitelkou o možnostech adaptace dítěte. Z počátku se můžete s dítětem do třídy podívat, ale poté se rozlučte a odejděte. Vytvářejte si rituál. Musíte si uvědomit, že některým dětem by to mohlo být líto. Z tohoto důvodu musíte brát ohled na celý kolektiv třídy. Tento způsob adaptace se snažte neprodlužovat déle jak 14 dní. Dítě si i tak musí na odloučení od vás zvyknout. Samozřejmě i nadále se můžete na učitelku obrátit i v rámci prospěchu dítěte či při řešení různých situací. Rády se s vámi podělí o všem, co o vašem dítku vědí.

MŠ RATIBOŘ

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů). Pro děti mladší 3 let je stanovena podmínka schopnosti plnit ŠVP PV, odloučení od rodičů a úrovně sebeobsluhy – zvládnutí hygienických návyků bez potřeby zvláštní osobní péče další dospělé osoby, je způsobilé plnit požadavky ŠVP PV a TVP PV MŠ Ratiboř.

---

Co by mělo dítě umět před nástupem do mateřské školy

• umět používat toaletu (pleny NEJSOU přípustné)
• umýt si ruce
• samostatně používat ručník
• samostatně používat WC (nepoužívat nočník), kluci zvedat prkýnko, vždy spláchnout!!!, s utřením pomůžeme
• umět se vysmrkat, utřít si nos, používat papírové kapesníky
• aktivně hlásit své potřeby!
• NEPOUŽÍVAT v MŠ dudlík ani při usínání!
• samostatně jíst a pít (nekrmte dítě, dítě učte u jídla sedět u stolu, učte ho jíst lžící, popř. už i příborem – nebojte se nepořádku, který vás asi ze začátku nemine, nedávejte mu pít z dudlíku nebo dětského hrnečku s „násoskou“)
• při obědě jíst nejen polévku, ale i hlavní jídlo
• umět ukusovat z ½ krajíčku chleba včetně kůrky – nekrájet na dílky
• dítě by mělo být zvyklé na pestrou stravu (zelenina, ovoce, maso, přílohy)
• mělo by zvládat déle trvající chůzi – nevozte dítě v kočárku
• umět být chvíli sám bez svých blízkých
• přizpůsobit se novým podmínkám – pobytu ve větším kolektivu, v novém prostředí, déle trvajícímu odloučení od rodiny, pobytu v rušném prostředí
• umět vyjádřit své přání a potřeby (poprosit, poděkovat, pozdravit…)
• umět ukládat hračky a pracovní pomůcky na místo, které je k tomu určeno
• umět se chovat bezpečně v rámci svých rozumových schopností
• umět navazovat mluvní i oční kontakt při komunikaci
• reagovat na pokyny dospělého a reagovat na své jméno!
• respektovat dohodnutá pravidla
• poznat si svoje oblečení, pyžamo, boty, přezůvky (vše, prosím, čitelně podepište, děkujeme)
• umět chodit do schodů i ze schodů, přidržovat se zábradlí
• udělat si „hromádku“ ze svého oblečení (před spinkáním, po příchodu ze zahrady…)
• spolupracovat při oblékání a svlékání
• obout a vyzout boty, papuče
• orientovat se v jednoduchých pokynech, v krátkém vyprávění
• reprodukovat krátké písničky a říkanky, popsat jednoduše obrázek

 

POŽADAVEK MŠ RATIBOŘ

- náhradní oblečení do skříňky+spodní prádlo

- oblečení na pobyt venku dle aktuálního ročního období

- oblečení podepište!!– textilním fixem, vyšité apod.

- dejte dítěti oblečení, které si může zašpinit

- papuče s bílou podrážkou (tmavá špiní podlahu)

- dítě si musí  umět samo papuče obout bez pomoci dospělého

---

Desatero pro rodiče dětí předškolního věku

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
• svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)
• je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, používá ubrousek)
• zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
• zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
• postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)

2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• zvládá odloučení od rodičů
• vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
• projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
• ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)
• je si vědomé zodpovědnosti za své chování
• dodržuje dohodnutá pravidla

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
• mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
• mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
• rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
• má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
• přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
• pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
• používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
• spolupracuje ve skupině

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)
• zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)
• tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím
• vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)
• umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)
• rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)
• řadí zpravidla prvky zleva doprava
• používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)

5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky
• složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů
• rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)
• rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)
• sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)
• najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily
• rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)
• postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)
• reaguje správně na světelné a akustické signály

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
• orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)
• porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)
• rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
• rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
• třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
• přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
• chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
• rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
• „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)
• záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit
• pamatuje si říkadla, básničky, písničky
• přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
• postupuje podle pokynů
• pracuje samostatně

8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
• navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí
• nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
• je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
• zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny
• vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
• ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit
• k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
• je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
• zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.
• je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí
• svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne
• zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
• zná celou řadu písní, básní a říkadel
• zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
• vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
• hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě. Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)
• zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)
• ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat
• má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)
• přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné
• má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)
• chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)
• zná faktory poškozující zdraví (kouření)
• uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí

Barbora Machálková
ředitelka školy