Ratiboř

Chtěl bych tuto osobnost našeho regionu na základě pátrání v archivech a školních kronikách, na kterých působil, představit jako pedagoga, vlastivědného pracovníka, sběratele lidových pověstí a regionálního autora, spisovatele.

Narodil se 30. ledna 1905 v Třeběticích u Holešova. Po absolvování učitelského ústavu v Kroměříži nastoupil 1. října 1924 na Obecní školu v Provodově. Jako mladý začínající učitel poté působil na školách ve Chvalčově Lhotě, na Měšťanské škole v Holešově, na Obecné chlapecké škole v Bystřici pod Hostýnem a ve Všechovicích. Právě ve Všechovicích se výrazně prohloubil jeho zájem o sběr folklóru a studium vlastivědy regionu. Začal systematicky shromažďovat a zapisovat místní pověsti a popularizovat svůj rodný kraj prostřednictvím článků v regionálním tisku.

Ze Všechovic přešel na Obecnou školu v Novém Hrozenkově. Působil rovněž jako učitel v Halenkově, v údolí Dinotice.

V letech 1936–1946 učil na Obecné škole v Ratiboři a na konci druhé světové války zde zastával funkci řídícího učitele. V této funkci vystřídal od 1. září 1944 řídícího učitele Josefa Hrbáče, který byl potrestán přeřazením na místo učitele v Hošťálkové za pochybení ve své řídící práci. Nejzávažnějším pochybením bylo podle zjištění zemského školního inspektora dodatečné dopsání do školní kroniky okolností atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, což mohlo být tehdy považováno téměř za schvalování atentátu.

V ratibořské obecní radě zastával František Sovadina funkci předsedy školské a knihovní komise.

Již v době svého pedagogického působení se u Františka Sovadiny postupně projevovaly zdravotní obtíže. Podle lékařských zpráv MUDr. Glossauera z Hošťálkové trpěl srdeční arytmií, kloubním revmatismem a opakovanými hnisavými angínami, které oslabovaly jeho celkovou kondici.

V únoru 1946 byl hospitalizován ve veřejné nemocnici v Kroměříži. Ačkoli zde bylo vyloučeno podezření na zápal mozkových blan, jeho zdravotní stav se nadále zhoršoval. Postupně upadal do bezvědomí a ztrácel schopnost souvislé řeči. O jeho zdravotním stavu informoval dne 15. února 1946 školský výbor ve Vsetíně zastupující řídící učitel Josef Frydrych.
Přes veškerou lékařskou péči se Františku Sovadinovi nepodařilo zdravotní krizi překonat. Dne 23. března 1946 podlehl své nemoci ve věku pouhých 41 let. Poslední rozloučení se konalo 27. března 1946 v 9:30 hodin v jeho rodných Třeběticích, kde byl pohřben do rodinného hrobu.

Literární činnost Františka Sovadiny – Trébského

Během svého působení v Ratiboři se začal intenzivně věnovat literární tvorbě a svá díla vydával v nakladatelství Fr. J. Balatky v Holešově. Ve své literární činnosti začal používat pseudonym Trébský, který zřejmě vychází z historického kontextu jeho rodné obce. Obec Třebětice, v níž se František Sovadina narodil, byla založena již ve 13. století šlechticem jménem Tréba. Původní název obce zněl Tréby a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1339. Úzký vztah Františka Sovadiny k historii a regionálním dějinám tak dává logické vysvětlení volby jeho literárního pseudonymu.

Jeho nejznámějšími literárními díly jsou Pasekářka, Holešovský okres, V pravěku, Životopisné črty, Vesnice žije, Z minulosti Holešovska a Kytička pověstí z Holešovska a Bystřicka.

Většina jeho literárních děl je dnes nedostupná, přesto se mi podařilo získat z antikvariátu jeho románové pásmo „Jediná“. Dosažitelné zatím není ani literární dílo „Pasekářka“, které by mohlo čerpat námět z naší obce Ratiboř.

Jediným snadno dostupným dílem je Kytička pověstí z Holešovska a Bystřicka, vydaná v Holešově v roce 1936 a znovu vydaná v Brně v roce 2018. Jde o knihu pověstí, báchorek a bájí. Některé názvy z obsahu – Poklad na hradě Lukově, O znaku Bítovských z Bítova na Bystřici p. H., Obři na Obřanech, Povídka o Tatarech u Hostýna, O původu názvu Třebětic aj.

Podařilo se mi objevit díky spolupráci s paní Ludmilou Stratilovou z Třebětic v její knihovně další zapomenuté dílo F. X. Trébského „V červáncích – vzpomínkové črty“ vydané v Uherském Hradišti v roce 1931.

V naší obci je František Sovadina – Trébský připomínán pouze jménem a bez pseudonymu ve výročních brožurách místní školy a v publikaci „Ratiboř – valašská dědina,“ vydané v roce 2006.

Město Holešov vzhledem k jeho literární a regionálně-vlastivědné tvorbě zařadilo Františka Sovadinu mezi významné osobnosti města.  Tato skutečnost svědčí o jeho mimořádném významu a přínosu pro region. Jeho předčasná smrt znamenala výraznou ztrátu nejen pro školství, ale i pro regionální kulturní a vlastivědnou činnost, které věnoval značnou část svého života.

Stanislav Haša
hasastanislav@centrum.cz