Ratiboř

Aniž bychom tušili, můžeme šlapat po základech domů, které si před dávnými staletími postavili naši předkové. Jejich domy zanikly a jejich obyvatelé se odstěhovali. Staletí pak zbytky domů zakryla zapomněním a dnes po nich nenalézáme žádné stopy. Přesto nám některé písemné zmínky z dávných listin připomínají jejich existenci. Naše obec v minulosti sousedila s malou vsí, která nesla jméno Dvorce.

Nejstarší písemná zmínka o Ratiboři je v listině Václava III, jíž zakládal klášter. V této listině z roku 1306 je sice zmíněn pod názvem Ratibořka jen potok, ale je pravděpodobné, že toto jméno bylo odvozeno od jména malé vsi, která tehdy již existovala. Osídlení kolem říčky Ratibořky bylo kdysi s největší pravděpodobností velmi řídké. Nakonec ani v zakládací listině kláštera Thronus Regis není žádná zmínka o dalších vesnicích  našem okolí. Mniši cisterciáckého řádu spíše vyhledávali samotu. Kladli velký důraz na manuální práci a soběstačnost. Jejich heslem bylo latinské Ora et labora (řehole sv. Benedikta, v překladu Modli se a pracuj).

Levý břeh Vsetínské Bečvy, které tehdy zahrnovalo ratibořské údolí a okolí městečka Pržna bylo v držení statku vladyků z Pržna.
Pržno se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1372, v roce 1505 se uvádí jako městečko. Jako městečko je Pržno uváděno ještě po roce 1750 a městskou pečeť užívalo Pržno ještě v roce 1856.

Rozkvět městečka Pržna je třeba klást do doby před rokem 1516. Z katastrální mapy z roku 1829 je patrno, že náměstí v Pržně mělo pravidelný obdélníkový půdorys. Tento půdorys byl narušen teprve dodatečně, když bylo násměstí zastaveno skupinami domků a školou. Právě toto náměstí tvořilo prostor, kde se konávaly trhy. Bylo to vlastní tržiště, kde svého času poddaní prženského panství či statečku prodávali výsledky své práce na polích nebo v řemeslu.

V Pržně žil a odtud vyšel šlechtický rod rytířů z Pržna. Z tohoto důvodu je patrné, že v Pržně musela stát tvrz, kde tento rytířský rod sídlil. Tvrz stála pravděpodobně na návrší nad Paléskovým potokem. Dodnes se tomuto místu říká „V zemanském dvoře“.
Vladyka Hanuš je poprvé zmíněn v roce 1385 (jako latinsky miles, tj. rytíř, voják) a s jeho osobou je spojena i zmínka o Pržně. V roce 1415 se pak taky poprvé uvádí tvrz v Lešné jakožto majetek Hanuše z Pržna. A jemu, rytíři Hanušovi, zřejmě v polovině 15. století náleželo celé údolí Ratibořky, zřejmě i se zaniklou vsí Dvorce. Samotný název možná souvisí s pojmenováním většího stavení, kterému se říká „dvorec“. Dvorce tehdy mohlo označovat místo s několika samotnými většími staveními.

Později, až kolem 15. století, se osada Dvorce začíná objevovat v písemných pramenech. Zajímavé je, že po zaniklé vsi Dvorce zůstaly pouze zmínky o jejím konci a dodnes používáme název lokality “Dvorca“ v lesním porostu na dolním konci naší vesnice. Proč Dvorce zanikly, zůstává záhadou.

Nejvíce písemných zmínek o pusté vsi Dvorce a Ratiboři je v tzv. Zemských deskách v Olomouci. Zemské desky jsou předchůdcem pozemkových knih. Zápisem majetku do zemských desk se majetek stával dědičným majetkem rodu. V zemských deskách byla zapisována všechna ustanovení zemských sněmů, vlastně tehdejších zákonů. Byly vedeny od počátku 14. století a ukončeny v roce 1642. Dnes jsou originály uloženy v Moravském zemském archivu v Brně.

V roce 1504 se v zemských deskách, XVI. knize, uvádí pouze Ratiboř… „Jan Kuna z Kunstátu na Rožnově Dorotě z Zástřizl, manželce svéj vlastní tvrz a městečko Vsetín s mýtem, městečko Pržno, ves Jablunku, ves Rúščku, ves Kateřinice, ves Hoščákov, ves Johanová, ves Dolní Rokytnice, ves Horní Rokytnice, ves Liptál, ves Austí, ves Hovězí, ves Jesenku, ves Seninku, ves Ratiboř s jich se vším plným právem“… ves Dvorce zde není vůbec zmíněna.

Je však zajímavé, že v roce 1505 se již mluví o pusté vsi Dvorce mezi Ratibořem a Pržnem. V zemských deskách, XVI. knize, se uvádí… Petr, hrabě od Svatého Jiří a z Pezinku etc., Janovi, Smilovi, Zikmundovi, Vilémovi, Jindřichovi, Kunóm z Kunstátu, bratřím vlastní… dále jsou vyjmenovány městečka a vsi a k nim ještě… „a vsi pusté tyto: Bobrek, Huslná, Těškovice, Mikulková, Semetín, Ščrkov, Dvorce“…

25. června 1535 se uskutečnilo zasedání sněmu v Olomouci. V XXIV. knize pana Jana z Lipého je zapsán vklad Rožnova. V něm je opět zmínka o pusté vsi Dvorce.

Ještě v roce 1548 v tzv. „Vkladu zboží vsetínského“ u Jana z Pernštejna je uvedena, mimo okolní vesnice, zase pustá ves Dvorce. V XXV. knize se dozvídáme že „...Jan z Pernštajna i se svými erby duostojnému u Boze otci, panu Janovi, biskupu olomúckému, Přemkovi z Víckova… tvrz a městečko Vsetín, městečko Pržno, ves Johanov…, ves Hošťálkovú, ves Ratiboř, ves Kateřinice, ves Jablunkuov, ves Rouščku, ves Jasenici s kostelními podacími… a vsi pusté Bobrek, Svojanuov, Husinné, Těškovice Mikulkuov, Semetín, Ščerbkov, Dvorce, s rolí oranů i neoranů, s mlýny moučnými i pilnými, s mlýnyščemi, s platy, poplatky… ve dsky zemské vkládám k jejich jmění…“

Název Dvorce však zůstal zachovaný ve starých mapách. V mapě z roku 1878 je německý název Dworza přepsán na Dworca. Dnes je lokalita zalesněná a nachází se nad Starou cestou od ratibořské pily až k Bečvě. Před zalesněním zde byly louky a dodnes jsou v zalesněném terénu patrné meze, které louky oddělovaly.

Dalším místem zaniklé vsi Dvorce mohla být i paseka U Malinů, která sousedí s Pržnem. Malé údolíčko bylo ještě před několika desetiletími osídleno a v této lokalitě jsou patrné pozůstatky mezí, které oddělovaly pole či louky. Dále zde byly i zdroje vody (studánka na pasece U Malinů, pramen potoka stékajícího do Červených a pramen potoka pokračující Sojným do Bečvy). Vzhledem k charakteru tehdejších dřevostaveb je ale velmi obtížné hledat důkazy o konkrétním místě zaniklé vesnice. Dalším osídleným místem bylo i údolí Červené, které skýtalo rovněž dobré podmínky k životu. Na vojenských mapách z roku 1876 byly v Červených zakresleny tři domy.

Musíme taky rozlišit pojem velké a malé vsi v období od cca 15. do 19. století. Velká vesnice na východní Moravě měla v  tehdejší době přibližně 20 až 30 domů. Malé vsi měly přibližně 4 až 6 domů (usedlostí). Což mohl být i případ zaniklých Dvorců. V každém domě žilo průměrně 7–8 lidí. Průměrný věk se v 16. století pohyboval kolem 30 let. Lidé však v tomto věku všichni samozřejmě neumírali, protože průměrný věk snižovala vysoká dětská úmrtnost. Pokud dítě však přežilo první roky života, tak byla veliká pravděpodobnost, že se dožije i „vysokého“ věku. Ještě v 18. století byl věk kolem 50 let považován za stařecký.
Osídlení Ratiboře se pak po 15. století soustředilo kolem fojtství a pak postupně podél potoka Ratibořky. V místě, kde stávalo fojtství, je dnes Komunitní centrum a Pizzerie a Burger grill U Ogarů.

Můžeme se pouze domnívat, že obyvatelé malé vsi Dvorce opustili místo „U Malinů“ a sestoupili dolů k říčce Ratibořce, kde se usadili a stali se z nich ratibořané. A taky je docela možné, že mohli splynout se sousedním Pržnem. Co bylo pravou příčinou zániku Dvorců a dalších vsí na Vsetínsku? To pro nás zůstává stále tajemstvím.

Stanislav Haša

Zdroje

[1] Autorský kolektiv. Partyzánská obec Ratiboř, MNV Ratiboř, Ratiboř 1980
[2] Thronus Regis. NS Zapomenuté osudy: panel č.1. Obec Ratiboř, c2020
[3] MATĚJEK, F. (ed.). Moravské zemské desky. II. sv. řady olomoucké 1480–1566. Brno, 1948. Dostupné na: sources.cms.flu.cas.cz
[4] MATĚJEK, F. (ed.). Moravské zemské desky. III. sv. řady olomoucké 1567–1642. Brno, 1953.
[5] HRUBÝ, František. Moravské zemské desky z let 1348-1642. 1. [Brno: Zemská správa moravskoslezská], 1931. ISBN 80-86181-16-2. Dostupné z: www.digitalniknihovna.cz
[6] Moravský zemský archiv Brno. Zemské desky olomoucké, kniha XVI, XXIV, XXV.
[7] Hrady.cz, Pržno. Dostupné z: www.hrady.cz
[8] HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Vydání druhé  doplněné. Brno: Ivo Sperát, 2020. ISBN 978-80-87542-32-3.
[9] JURÁŇ Josef a kol. Ratiboř valašská dědina. Ratiboř, 2006.
[10] FROLEC, Václav. Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem. Dostupné z: digilib.phil.muni.cz
[11] HRUBAN Robert. Historické mapy Moravy. Dostupné z: moravske-karpaty.cz
[12] Hláska, Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka. Praha. Ročník XXVII, č.1: Oblastní archiv Třebíč, 2016.
[13] Obec Pržno: Dostupné na: www.prznouvsetina.cz. [cit. 2023-12-10].
[14] KAROLA, David. Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka. Dostupné na: zlinsky.denik.cz
[15] Mapové podklady zpracoval Ondřej Haša.
[16] Fotografie a foto z dronu: Oldřich Matula.