Ratiboř

Ratiboř
Martin Uhlíř
(výňatek z básně)

Čarovná vábničko mé první lásky
valašská dědinko pod Křížovým
s políčky útlými jak lidské vrásky
a pasekami a nebem růžovým

Po západu s pupavou a jalovcem
chaloupky jak vlaštovčí hnízda
vlepeny do strání, krávy a ovce
zvonily zvonci a vítr píseň hvízdal

Cit prvních lásek jsem do lyrickým veršů klad
jak voničky květů do herbářů
dnes v srdci vplížil se mi sten a chlad
květe mládí dýchej mi do tváře….

Nejvyšším místem Ratiboře je vrch Drastihlava 695 m nad mořem.

Říká se o něm, že patří k nejtajemnějším místům Valašska. Podle jedné z pověstí, které o hoře kolují, to kdysi bývala sopka a má být plná podzemní vody se spoustou jeskyní. Ukrývali se v nich zbojníci a nechali tam poklady. Hlídá je černý kohout, říká se v pověsti, a nedovolí, aby se jich zmocnili zlí lidé, spravedliví si trochu zlata či stříbra odnést můžou. Konec bájného příběhu je ovšem poněkud drsný. Předpovídá, že až budou lidé tak zkažení, že nebude ani jeden spravedlivý, který by byl ochoten potřebného podarovat třeba jen douškem vody, Drastihlava pukne a celou vesnici zatopí.