INFO: +420 571 442 090 | obec@ratibor.cz
Dnes je Pondělí 6. prosince 2021 a svátek má Mikuláš -0°C | Zítra Benjamin -2°C

Obecní lesy

7. prosince 2019 | Ratiboř

Nadpis článku

Hospodaření obce s obecními lesy.

Dámy a pánové, rozebírat v úvodu dopodrobna současnou situaci v lesích je asi ztrátou času. Informace průběžně a hojně dodávají všechny sdělovací prostředky, takže všichni víte, co se děje.

V lesích v majetku naší obce se s kůrovcovou kalamitou potýkáme už pátým rokem. Veškerá snaha o zpomalení nebo zastavení kůrovců přichází vniveč. Lesy jsou natolik oslabené dlouhotrvajícím suchem, že jejich přirozené obranné mechanismy prakticky neexistují. Kůrovcem napadené stromy se dokáží bránit, pokud ovšem mají dostatek vláhy a mízy, a to tak, že brouky v kůře zalepí pryskyřicí. V loňském roce, když sucho gradovalo, bylo možné si sednout na čerstvý smrkový pařez, aniž byste si zašpinili kalhoty, protože pryskyřice v nich prakticky žádná nebyla… Technické prostředky k likvidaci kůrovců, jako třeba velmi často dotazovaný „nějaký postřik“, je možné použít pouze u pokáceného dříví, u stromů stojících je to nemožné jak technicky, tak legislativně. Na kůrovce u stojících stromů existuje jediný obranný prostředek – déšť.

Staré smrkové porosty, tedy spíše jejich zbytky, jsou už natolik prokousané, že když foukne silnější vítr z kteréhokoliv směru, máme zase o práci postaráno, a to při zpracování zlomů a vývratů. 

Proto jsme na počátku letošního roku na základě venkovního šetření, které provedl orgán státní správy a dal nám k tomu souhlasné vyjádření, přistoupili k razantním těžbám v těchto rozvrácených a kůrovci napadených porostech s jediným cílem: urvat broukům od kusadel co se dá a dříví udat na trhu v průběhu prvního čtvrtletí, protože na základě prognóz vývoje kůrovcové kalamity v rámci střední Evropy panoval předpoklad, že do pololetí dojde k nasycení trhu se dřívím. Tento krok nám vyšel. Obchod se dřívím se sice proti předpokladům nezhroutil, ale nemuseli jsme v letních měsících zažívat problémy s poklesem cen a kalamitou postupující rychleji, než jsme byli schopni zvládat.

Těžíme hodně a ještě v příštím roce těžit budeme. Nic jiného nám ani nezbývá. Během posledních dvou let máme vytěženo to, co bychom měli těžit let sedm. 

Vážnost situace v lesích si konečně v letošním roce uvědomili i na příslušných ministerstvech. Dočkali jsme se několika legislativních úprav, z nichž pro nás je momentálně nejdůležitější ta, že v měsíci dubnu byly v rámci republiky stanoveny tzv. kalamitní zóny, ve kterých došlo k podstatnému uvolnění způsobu hospodaření. Ratibořský katastr byl do kalamitní zóny začleněn v průběhu měsíce srpna, do té doby jsme asi z pohledu státu problém neměli a předcházela tomu intervence starosty na Ministerstvu zemědělství. Tím, že byl ratibořský katastr zařazen do kalamitní oblasti, získávají všichni majitelé lesů v katastru možnost provést zalesňování do pěti let od vzniku holiny namísto stávajících dvou let, na tzv. zajištění kultur se posouvá hranice na deset let a do 31. 12. 2022 lze použít u melioračních a zpevňujících dřevin sadební materiál jakéhokoliv původu a z jakéhokoliv vegetačního stupně v rámci ČR. Pozor, neplatí to pro sadební materiál dovezený ze zahraničí! Na konci článku uvádím pro případné zájemce nejen z řad vlastníků lesů odkazy, na kterých se dá dohledat plné znění těchto „Opatření obecné povahy“.  Další z úlev, které tato legislativní změna přináší, je možnost ponechávat uprostřed kalamitních holin o velikosti nad 2 ha nezalesněné pruhy, stejně tak na rozhraní lesa a zemědělské půdy ponechávat pruhy bez zalesnění pro vznik tzv. porostních plášťů, ale to nehodláme v obecních lesích praktikovat.

Plně souhlasím s názorem starosty, který prohlásil:
„Převzali jsme lesy a také lesy předáme.“

Nebude to ale jednoduché. Napříč republikou je najednou plno odborníků na lesnictví, hlavně za klávesnicemi počítačů, kteří všichni vědí, že je třeba nahradit smrkové porosty něčím jiným, ale co sázet, to neví nikdo. Není to totiž tak jednoduché, jak to vypadá. Hitem je teď buk a jedle. Jenže ouha. Zalesňovat těmito dřevinami rozsáhlé kalamitní holiny je problém, protože v mládí potřebují zástin a rozpálené a vysušené volné plochy jim nesvědčí. Na holinách, které jsme u obce takto zalesnili, se s tímto už potýkáme. Ujímavost bukových sazenic na takovýchto plochách je špatná, přírůstky téměř žádné. Máme to štěstí, že na řadě lokalit nám docela dobře roste dub. Je už u nás sice coby teplomilná dřevina na horní hranici svého přirozeného rozšíření, ale roste. Snáší dobře zmiňované podmínky na velkých holinách, ale má jiný problém. Pokud se u smrku bavíme o třech hlavních kalamitních škůdcích, tak u dubu je jejich seznam podstatně delší. A další generace lesníků by se z nás pak jednou za jeho masovou výsadbu mohla chytat za hlavu.

Také nikdo neví, co to počasí do budoucna vyvede. Experimenty s cizokrajnými dřevinami proto provádět nehodláme.

Takže… Sázíme samozřejmě co nejvíce listnatých dřevin. Důvody jsou dva: změna druhové skladby budoucího lesa a dotace. Smrkových porostů všech věkových tříd ale i přesto máme pořád asi dvě třetiny. Na listnaté výsadby čerpáme v současné době dotace v takové výši, že nám pokrývají téměř veškeré náklady s výsadbou spojené. Podíl ploch zalesněných listnáči a jedlí v rámci letošního zalesňování je dvoutřetinový, zbytek připadá na borovici a smrk. Ano, sázíme i smrk. Jeho plošnou výsadbu stále udržujeme někde kolem dvaceti procent. Asi si někteří z Vás teď klepou na čelo, protože smrk je dneska téměř sprosté slovo. Jedním z důvodů, proč tak činíme je to, že holiny zalesněné smrkem oproti jiným dřevinám velmi rychle odrostou. Ale i smrkového dřeva bude velmi brzo nedostatek, ať si říká kdo chce co chce, momentálně je pro hospodářství nepostradatelné a v budoucnu se bude vyvažovat zlatem. 

Vypěstování nových porostů na kalamitních holinách je momentálně naprostou prioritou. Pokud by se současné smrkové výsadby v budoucnu ukázaly jako nevhodné, bude mít další generace možnost je nahradit jinými dřevinami a hmotu ze smrkových mlazin použít třeba na vánoční stromky nebo na energetickou štěpku.

Zmiňoval jsem výsadbu borovice. Je to trochu experiment. Nebyla v Ratiboři v posledním období plošně příliš rozšířená. Možná je ale pravda, že i za názvem naší obce se skrývá borový les, protože nové výsadby v lokalitě Dvorca rostou nad očekávání dobře, jako by tu byly doma. Většího plošného rozšíření se od borovice ale v dohledné době nedočkáme. Volných lokalit pro ni vhodných momentálně už moc není.

Při zalesňování se snažíme o vytváření větších ploch osázených jednou dřevinou. Vypadá to sice  jako tvorba monokultur, ale není tomu tak. Plochy různých dřevin střídáme. Větší plochy volíme proto, že v budoucnu zcela jistě vzroste podíl mechanizace při těžbě a směsi dřevin nebo porosty o malé výměře by její nasazení hodně komplikovaly.

Na jaře letošního roku jsme začali na vlastní náklady budovat oplocenky k ochraně listnatých výsadeb a výsadeb jedle proti zvěři. Náklady na nátěry kultur proti okusu se totiž začínají šplhat do statisícových částek a pracovních sil na jejich provádění také není nazbyt. Záhy jsme od toho upustili, protože se objevil příslib dotací na oplocení kultur ze SZIF. Tento dotační titul skutečně vyšel na podzim letošního roku a máme přislíbenou dotaci na více jak čtyři kilometry oplocenek. Jejich stavbu zahájíme na jaře příštího roku. Pokud se tyto dotace objeví i v dalších letech, opět se jich budeme snažit využít. Velké oplocenky sice budou představovat značné omezení v pohybu po obecních lesích, ale není lepšího řešení. Ušetří nám totiž obrovské náklady na chemickou ochranu kultur proti zvěři a rychlejším odrůstáním trávě i náklady na vyžínání.

A peníze budou do budoucna to, o co půjde na prvním místě. Bez dotací se určitě neobejdeme. Už nyní se snažíme využívat maximum z dotací určených pro lesní hospodářství. Jedná se o dotační tituly na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin (dále jen MZD), dotace na vylepšování MZD, přibližování dříví koňmi a vyvážecí soupravou, na rekonstrukce porostů, prořezávky a probírky, dotace na přirozenou obnovu a rádi bychom dosáhli i na dotace na tzv. zajištění kultur MZD. Jedná se o poměrně tučnou dotaci, poskytovanou jednorázově v okamžiku, kdy stromky odrostou trávě a zvěři, pokud se tak stane v termínu stanoveném zákonem. A tato „prémie“ na závěr je pro nás momentálně silnou motivací k řádné péči o zalesněné plochy.

V listopadu tohoto roku byl spuštěn dotační titul „Zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích“. Pod všeobecným názvem se skrývá vyplácení kompenzací majitelům lesa za ztráty na vytěženém dříví způsobené jeho napadením a znehodnocením kůrovcem a propadem cen v době jeho uvádění na trh. O tuto dotaci jsme požádali a v případě, že nám bude poskytnuta, bude to pro obecní rozpočet velmi slušným přínosem. Podmínkou pro poskytnutí dotace je ale závazek zalesnit a zajistit holiny vzniklé kalamitou v termínu stanoveném legislativou. Vzhledem k objemu vyplácených peněz se dá očekávat, že stát bude důsledně kontrolovat plnění této podmínky. Nemůžeme si proto dovolit cokoli v péči o zalesněné plochy opomenout. Bylo by totiž katastrofou, byť jen poměrnou část této dotace vracet.

Další z dotací, která nám byla potvrzena na příští rok, je dotace na opravy lesních komunikací. Pro cesty byla kůrovcová kalamita pohromou a obec se snaží i některé úseky lesních cest, zejména v lokalitách, kde těžba na pár let utichla, opravovat vlastními silami. 

I přesto, že má obec spoustu práce a starostí se stávajícím lesním majetkem, je snahou nakoupit další, jakékoliv lesní pozemky, byť  by se jednalo o neuklizené a nezalesněné holiny. Během letošního roku obec již několik pozemků zakoupila.

V září letošního roku jsme ve spolupráci se vsetínskou firmou Foresta SG nechali provést letecké snímkování lesních porostů v majetku obce. Financování této nákladné akce bude provedeno z dotačního titulu Ministerstva zemědělství. Nejednalo se o klasické letecké snímkování, ale o snímkování v infračerveném spektru. Výstupem jsou letecké snímky ve velmi vysokém rozlišení, na kterých je vidět životaschopnost jednotlivých stromů podle stavu chlorofylu. No celá věda… Určitě se mezi Vámi najde někdo, kdo ví lépe než já, o čem je řeč. Z těch snímků je ale i laikovi dobře patrné, jak to s lesními porosty po zdravotní stránce vypadá, protože zdravé stromy mají jinou barvu než suché a jinou než ty na pokraji života a smrti. Po jejich zhlédnutí jsem si přestal dělat jakékoliv iluze o starých smrkových porostech. Ty už nevypadají příliš dobře, potěšující ale je, že mladé porosty zhruba do padesáti let věku jsou – samozřejmě s lokálními výjimkami – v poměrně dobré kondici. Možná jim k tomu pomohlo letošní, poněkud deštivější, počasí.

Odkazy na zmiňované vyhlášky

http://eagri.cz/public/web/file/620548/_18918_2019_MZE_16212.pdf
http://eagri.cz/public/web/file/631584/_41508_2019_MZE_16212.pdf 

Libor Mořkovský
obecní hajný

Fotogalerie 3 fotek

Sledujte nás i na sociálních sítích