Ratiboř

Kdyby nám před pár lety někdo řekl, že pojedeme na naše tradiční turné do Ameriky, nejspíše mu neuvěříme. A je to tu! Celé dvě skupiny unikátního souboru Zvonky Dobré zprávy stojí před evangelickým kostelem v Kateřinicích, připraveny na dlouhou cestu za novými zážitky. Poslední rozloučení s rodiči a jedeme. Cesta naštěstí ubíhá rychle díky skvělému doprovodu domácích fanoušků a podporovatelů souboru v čele s Vojtěchem Zubíčkem, starostou obce Kateřinice, a Martinem Žabčíkem, starostou obce Ratiboř a s jejich manželkami. My, zvoníci, tvoříme větší část 35členné skupiny spolucestujících.

Dřív než by kdo řekl švec, vítá nás obrovská země – Spojené státy americké. První na seznamu je zastávka s názvem Pittsburgh. Nádherné město, které nás vítá krásným počasím a otevřenou náručí. Díky našim přátelům, v čele s panem Richardem Pinkertonem, kteří pro nás připravili skvělé přivítání a zázemí, se tu cítíme jako doma. Po náročné vyčerpávající cestě nás velice mile vítají první hostitelské rodiny presbyteriánského sboru Southminster, které všem našim členům otevírají dveře svých domů a srdce dokořán.

První den se nese v duchu dojemných setkání a dechberoucích zážitků.Jakoprvníbodjenaprogramu připravenaprohlídkaměsta vedena našimi kamarády, kteří nás přijíždí každoročně vyučovat hru na ruční zvonky do Kateřinic. Jelikož nám štěstí přeje, můžeme být součástí Art festivalu, který se koná přímo v ulicích města. Nabitý den úspěšně zakončujeme v místní věhlasné restauraci, kde spolu se všemi hostiteli a dalšími přáteli ochutnáváme vyhlášené speciality americké kuchyně.

Nedělní ráno trávíme všichni společně v kostele, kde se pečlivě připravujeme na dopolední bohoslužby, kterých se můžeme zúčastnit a obohatit jejich program o pár skladeb z našeho repertoáru, které hrajeme jako malou ochutnávku a pozvánku na odpolední koncert. Po bohulibém worshipu, kdy se sbor dojemně loučil se svými dvěma pastory (ze čtyř), prováděl křest Páně a přijímal slib svých presbyterů a diákonů, nás čeká u nedalekého sborového domu piknik, kde ochutnáváme pořádnou dávku zmrzliny a dezertů. Díky nim máme řádnou zásobu energie, kterou úročíme při našem prvním vystoupení, kde máme tu čest
si zahrát společně s domácím souborem The Southminster Ringers. Emoce ze srdceryvných projevů sdílíme na zahradní party u jedné z hostitelských rodin, která se o nás postarala přímo královsky.

Poprvé balíme kufry, loučíme se, předáváme dárky (dřevěné dénko s logy našich dvou farních sborů dvou obcí i zvonků afotoknihaplnávzpomínek)apokračujemedále.PoUSAcestujeme pronajatým autobusem, který nám dává pocit zázemí na dlouhé cesty, které musíme absolvovat při přemisťování na místa dalších koncertů (přes 2 000 km). Při prvním přejezdu z Pensylvánie do Marylandu zastavujeme v rodinné firmě Malmark, kde máme možnost podívat se, jak vznikají úžasné hudební nástroje, na které sami hrajeme. Dozvídáme se spoustu zajímavých věcí, jsme přítomni u celé výroby ručních zvonků i chimesů, a dokonce si můžeme zahrát na zbrusunové výrobky. Jedním slovem nádhera! Na cestě se od naší paní řidičky dozvídáme o zajímavé komunitě Amišů, kteří žijí v nedaleké oblasti od města Annapolis, které se stává naším dalším domovem.

Přístavní město bereme útokem. Přímo v jeho srdci navštěvujeme světoznámou důstojnickou akademii amerického námořnictva NAVY, kterou obklopují nádherné památky a memoriály padlých vojáků. Další koncert, právě nedaleko univerzit, je pro nás zvoníky trochu hektický, jelikož si s sebou nevezeme naše české zvonečky, jsme vždy odkázaní na možnosti hostitelského souboru. Problém s nedostatkem zvonků, celkovou absenci paliček a chimesů však zvládáme levou zadní a příjemným vystoupením se nenápadně dostáváme přes půlku našeho výletu.

Opět zvedáme kotvy a míříme do hlavního města – Washingtonu, D.C., kde nás hrdě provází pan Pinkerton se svou ženou Essi. Od Kapitolu Spojených států amerických se želvím tempem přesouváme do Národního muzea přírodní historie, kde můžeme vidět vývoj světa od dinosaurů až po současnost. Dále míjíme Washingtonův památník, Bílý dům, Památník druhé světové války i válek v Koreji a ve Vietnamu a na společnou fotku se scházíme před Lincolnovým památníkem, kde se od nás odpojuje členka nejstarší skupiny a odjíždí na pár měsíců za prací. Se slzami v očích nasedáme do autobusu a sledujeme mihotající se krajinu až do města Roanoke Rapids v Severní Karolíně, kde máme naplánovaný další koncert. Díky milému faráři, který pro nás připravil skvělý servis, máme kam složit hlavu. Srdečné chování všech náhradních rodin nás neustále překvapuje a dojímá, proto každého odměňujeme dárkem, jako dík za jejich pohostinnost.

Předposlední den našeho amerického snu máme tu čest osobně poznat pana Thomase Flynna s jeho manželkou, kteří nás pozvali do svého domu. Tato návštěva je pro nás velice silným emotivním zážitkem, a to tím více, že naše paní farářka nás představuje jako jeho zvonková „vnoučata“. Pan Flynn před 50 lety založil soubor zvonků právě v Pittsburghu, které po něm převzal již zmíněný pan Pinkerton. Při posledním koncertu ve městě Raleigh se v nás mísí pocity štěstí, pokory a díků, které nejdou ani slovy popsat. Obrovský dík patří paní farářce J. Wieře Jelinek, která nám jako první ukázala cestu k nádherné hudbě, Bohu a nakonec až do Ameriky. Roníme slzičky a čas se krátí. Při cestě na letiště Baltimore děláme poslední zastávku v muzeu Air and space, kde můžeme vidět letadla a rakety v životních velikostech.

Poslední chvilky a s USA se loučíme dlouhým pohledem z letadla. Nezbývá než dodat nic jiného, než DĚKUJEME! Děkujeme za zosnování této události našemu spolku Zvonky Dobré zprávy
s jejich vedením – panem MUDr. Josefem Čápem a naším panem farářem Miroslawem Jelinkem, oběma našim sborům a Obcím Ratiboř a Kateřinice s jejich starosty, všem sponzorům, přátelům v Pittsburghu a, rozhodně, Pánu Bohu za požehnání a ochranu.

Hana Malovaná
členka souboru ZDZ, Ratiboř